Bílá krátkosrstá Hnědá krátkosrstá  

Bílá krátkosrstá

Fotka: Bílá krátkosrstá Mapka

Metodika

Historie plemene

Koza bílá krátkosrstá vznikla zušlechtěním domácích selských koz, chovaných ve vnitrozemí, se sánským plemenem importovaným ze Švýcarska v období 1900 - 1930. Proto je plemeno dnes podle klasifikace EAAP (AGDB Hannover, 2001) řazeno do skupiny Saanen jako plemeno odvozené.

Plemenné znaky

Výrazně krátká, hladká srst bez pigmentu, u některých zvířat s výskytem kožních přívěsků a rohů. (Výskyt rohů je povolen od roku 1992.) Plášťové zbarvení je jednobarevné, tj. bílé, bez přípustných znaků jiných barev.
Vyznačuje se středním tělesným rámcem. Živá hmotnost kozlů dosahuje 70-90 kg, koz 50 až 70 kg.
Kozy jssu odolné, s dobrou schopností pro zhodnocení krmiv.

Užitkovost

Podle údajů z kontroly užitkovosti v roce 2002 činil průměrný nádoj za laktaci 773 kg, z toho v malochovech 984 kg mléka.
V současné době se větší pozornost začíná věnovat mléčným složkám, a to hlavně bílkovinám, jejich obsah vykazuje značnou nevyrovnanost v rozmezí 1,6 až 5,62 %, s průměrem 2,91 %. Rozsah jejich produkce je 1,2 až 68,7 kg za laktaci.
Průměrný obsah tuku dosahuje 3,37 %, s rozmezím 1,55-6,42 %, což odpovídá produkci 1,4 až 93,9 kg tuku za laktaci.
Dalším ekonomicky významným znakem je vysoká a stabilní reprodukční výkonnost (průměrně za rok 2002 byla plodnost 173,7 % a odchov 155,4 %).
Po umožnění zařazení rohatých zvířat do plemenitby se výrazně snížilo procento výskytu hermafroditů (3,25 % do r. 1993 proti průměru za poslední 3 roky 1,57 % v letech 1999-2001).

Struktura populace

Vývoj početního stavu koz zařazených do genetických živočišných zdrojů.

Rok Počet plemenic a koziček
1997 2107 / 435
1998 1819 / 289
1999 1782 / 395
2000 1736 / 398
2001 1649 / 583
2002 1551*
2003 1627*

* - pouze počet koz

Přibližně 20 % zvířat je evidováno ve stádových chovech, které vykazují nižší užitkovost vlivem chovatelských podmínek, mají ale mnohem lepší podmínky pro využívání perspektivních metod šlechtění (inseminace, testace plemeníků). Téměř 100 % plemeníků je produkováno v malochovu.
Přehled 24 linií bílých kozlů používaných v roce 2002 s celkovým počtem registrovaných plemeníků.

Linie Počet kozlů Linie Počet kozlů
Bera 49 Krasus 48
Bernd 33 Kumpel 5
Bumsi 37 Lax 10

Linie Počet kozlů Linie Počet kozlů
Cesar 14 Mohykán 54
Curt 25 Molch 33
Emil 15 Romeo 13
Ferda 91 Rudi 30
Hektor 50 Sambo 101
Kardinál 33 Vesmír 46
Karele 11 Zub 25
Karli 16 Zuzek 20
Kaspar 28 Brit 24
Udržování

Cílem chovu genetických rezerv není zakonzervování (semenné dávky, embrya) bez dalšího pokroku, ale tzv. sustainable improvement - udržitelné zlepšování. Tj. šlechtění v rámci daného prostoru (ekotypu), v němž se daný genetický zdroj vyvíjel a adaptoval, s ohledem na příští potřeby daného prostoru.
Je nutno zajistit uchování co nejširší škály jedinců s rozličným genotypem pro potenciální využití v budoucnu. Tato skutečnost se v řadě případů střetává s komerčními zájmy a podmínkami chovatelů. Dotace poskytovaná chovatelům v rámci Národního programu by měla proto kompenzovat již zmíněné ztížené chovatelské podmínky.
Podle výsledků genetických analýz plemeníků bude postupně přistoupeno k záměrnému připařování podle individuálního připařovacího plánu, aby bylo dosaženo maximálního stupně heterozygotnosti ve sledovaných lokusech.
Plemeno je vhodné k využití v ekologických chovech a programech údržby krajiny, kde rovněž přispívá k udržení typického rázu středoevropského venkova.

Projekt ochrany bílé krátkosrsté kozy v rámci Národního programu zajišťuje a informace zájemcům o chov poskytuje:
Svaz chovatelů ovcí a koz v České republice
Tel: 541 243 481
Email: schok@atlas.cz
http://www.schok.cz

Plemenná kniha koz
Tel: 284 693 844