Přeštické černostrakaté prase

Fotka: Přeštické černostrakaté prase Mapka

Metodika

Genetické využití

Pro své vlastnosti bylo určeno do pozice mateřského plemene pro křížení v rámci hybridizačního programu.

Historie plemene

Přeštické černostrakaté prase se odvozuje od krajových rázů, které vznikly v oblasti Přešticka, Domažlicka a Klatovska, křížením původních klapouchých prasat s anglickými plemeny sussex, yorkshire, lincolnshire, cornwall, bergshire, a německými plemeny švábsko-halským, poločerveným prasetem bavorským.
V průběhu 50. let se započalo s vlastní regenerací plemene a byla využita importovaná plemena: mirgorodské, livenské, cornwall, bergshire, wessex, saddleback, essex a německé sedlovité, které se použilo v největším rozsahu. V roce 1964 bylo plemeno přeštické černostrakaté uznáno za samostatné. Poté se přistoupilo k jeho dalšímu zušlechťování, ke zlepšení masné užitkovosti se použilo belgické plemeno pietrain.
V 80. letech docházelo k imigraci genů německého sedlovitého plemene, sattelschweinu z Německa a plemene saddleback z Anglie. Předpokládané výsledky nepřineslo křížení pro zlepšení užitkových vlastností s plemeny wels a landrase.
Na počátku 90. let bylo použito plemeno hampshire. V roce 1992 bylo přeštické černostrakaté plemeno prasat uznáno jako genetický zdroj a v roce 1996 se chová jako uzavřená populace.

Plemenné znaky

Kombinovaný užitkový typ masosádelný s vyšší vrstvou hřbetního tuku. Plemeno je přizpůsobivé, odolné, vyznačuje se tvrdou konstitucí a odolností vůči stresu.
Je typické černostrakatým zbarvením bez krajinového vymezení, hlava je široká a krátká v profilu mírně prohnutá, uši klopené.
Je středního tělesného rámce, kanci dosahují v dospělosti 260-280 kg, prasnice 215-235 kg. Kohoutková výška u kanců je 85-90 cm, u prasnic 75-80 cm. Délka těla u kanců je 160 až 170 cm, u prasnic 150-160 cm, obvod holeně u kanců 21-22 cm, u prasnic 19-20 cm.

Užitkovost

Vyznačuje se vynikající plodností, průměrnou výkrmností a jatečnou hodnotou.
Vlastnosti reprodukce plemenného jádra prasnic v roce 2002 (1. pol.):

Ukazatel Dosažené hodnoty
Počet všech živě narozených selat na 1 vrh 10,9 ± 1,4
Počet dochovaných selat na 1 vrh 9,7 ± 0,5
Prům. hmotnost vrhu v 21 dnech (kg) 59,0 ± 9,0
Průměrné mezidobí (dni) 160,8 ± 10,6


Vlastní užitkovost plemenného jádra v roce 2002 (1. pol.):
Ukazatel prasničky kanečci
Prům. denní přírůstek (g) 534 ± 46 604 ± 105
Prům. výška tuku (cm) 2,49 *
Podíl libového masa (%) 58,2 ± 2,0 59,6 ± 2,7
* dle staničního testu
Struktura populace
Vývoj početního stavu prasat zařazených do genetických živočišných zdrojů.

Rok Celkový počet prasnic Celkový počet kanců
1998 396 47
1999 340 34
2000 332 36
2001 339 40
2002 340 37
2003 332 39
Udržování

Cílem chovu genetických rezerv není zakonzervování (semenné dávky, embrya) bez dalšího pokroku, ale tzv. "sustainable improvement" - udržitelné zlepšování. Tj. šlechtění v rámci daného prostoru (ekotypu), v němž se daný genetický zdroj vyvíjel a adaptoval, s ohledem na příští potřeby daného prostoru.
Je nutno zajistit uchování co nejširší škály jedinců s rozličným genotypem pro potenciální využití v budoucnu. Tato skutečnost se v řadě případů střetává s komerčními zájmy a pod-mínkami chovatelů.
Dotace poskytovaná chovatelům v rámci Národního programu proto kompenzuje již zmíněné ztížené chovatelské podmínky.
Podle postupu genetických analýz plemeníků bude postupně přistoupeno k záměrnému připařování podle individuálního připařovacího plánu, aby bylo dosaženo maximálního stupně heterozygotnosti ve sledovaných lokusech.

Projekt ochrany vprasat v rámci Národního programu zajišťuje a informace zájemcům o chov poskytuje:
Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě
Tel: 220 875 832
Email: schp@login.cz
http://www.schpcm.cz