Česká slepice zlatá kropenatá Česká husa  

Česká slepice zlatě kropenatá

Fotka: Česká slepice zlatě kropenatá Mapka

Metodika

Historie plemene

Původ české slepice se odvozuje od české slepice selské.
V roce 1913 se zasadil Karel Škoda o vytvoření populace české slepice chované v té době již jen ojediněle na Českomoravské vysočině a na Humpolecku. Na Klatovsku a Dobříšsku založil chovné hejno Čestmír Sedlák. Později byly obě populace sloučeny a chovány již jen jako populace jediná.
V roce 1925 byla nazvána Česká slepice zlatě kropenatá. V roce 1992 byla zařazena do genetických živočišných rezerv.

Plemenné znaky

Česká slepice patří mezi lehká plemena s živým temperamentem. Mají jemnou konstituci.
Jednoduchý listový hřeben se 4-6 zuby je u obojího pohlaví vzpřímený. Obličej je neopeřený, s živě červenýma velkýma očima, ušnice jsou oválné a červené. Silný zobák je žlutý až rohově zbarvený. Laloky jsou středně dlouhé, zakulacené. Trup je válcovitý, silný, široký v ramenou, dlouhý, mírně skloněný, obdélníkového tvaru. Dlouhá záda plynule přecházejí v ocas. Křídla jsou delší, pevně sevřená, břicho plné, výrazné. Ocas je delší, výrazně zvednutý, plně opeřený, s dlouhými a širokými srpy, u slepic bažantí, běháky jsou žluté. Drůbež má středně vysoký postoj.
Peří je kratší a přilehlé. Kohout je zbarven oproti slepicím pestřeji, což je projevem pohlavního dimorfismu. Plemeno se vyskytuje ve zbarvení zlatě kropenatém, stříbřitém, koroptvím, bílém, (odlišné zbarvení je vyvoláno přítomností různých genů kontrolujících barvu peří).
Dospělé slepice dosahují živé hmotnosti 1,8 až 2,2 kg, kohout 2,1-2,5 kg.
Plemeno je dobře přizpůsobeno místním chova-telským podmínkám. Dále je plaché, odolné a nenáročné na výživu.

Užitkovost

Patří mezi plemena lehkého nosného typu. Snáška je poměrně nízká a činí 150 -170 ks vajec za rok. Hmotnost vajec se pohybuje v průměru kolem 55 g. Barva skořápky je smetanově nažloutlá.

Struktura populace
Vývoj početního stavu populace české slepice podporované jako genetická rezerva

Rok Počet zvířat v
ŠCH RCH
1997 120 400
1998 178 540
1999 211 504
2000 224 281
2001 256 -
2002 337 -
2003 307 -
ŠCH - šlechtitelský chov (individuální KU)
RCH - rozmnožovací chov (skupinová KU)
Kromě slepic chovaných u 7 individuálních chovatelů je udržováno a rozmnožováno hejno 170 slepic v Mezinárodní stanici testace drůbeže v Ústrašicích.
Udržování

Cílem chovu genetických rezerv není zakonzervování (semenné dávky, embrya) bez dalšího pokroku, ale tzv. "sustainable improvement" - udržitelné zlepšování. Tj. šlechtění v rámci daného prostoru (ekotypu), v němž se daný genetický zdroj vyvíjel a adaptoval, s ohledem na příští potřeby daného prostoru.
Je nutno zajistit uchování co nejširší škály jedinců s rozličným genotypem pro potenciální využití v budoucnu. Tato skutečnost se v řadě případů střetává s komerčními zájmy a podmínkami chovatelů. Dotace poskytovaná chovatelům v rámci Národního programu by měla kompenzovat ztížené chovatelské podmínky.
Podle výsledků genetických analýz jedinců bude postupně přistoupeno k záměrnému připařování podle individuálního připařovacího plánu, aby bylo dosaženo maximálního stupně heterozy-gotnosti ve sledovaných lokusech.

Projekt ochrany české husy v rámci Národního programu zajišťuje a informace zájemcům o chov poskytuje prostřednictvím oblastních a městských organizací:
Český svaz chovatelů
Tel: 284 643 437, 284 644 313
Email: CSCH@comp.cz
http://www.cschdz.cz/