Moravský modrý Český strakáč Český albín Český červený Český luštič Moravský bílý hnědooký  

Králíci

Historie chovu

První záznamy o chovu králíků na území Čech pocházejí ze 13. století, chovatelství se však rozvíjí až na počátku 19. stol., kdy vznikají plemena: moravský modrý a český strakáč. K největšímu rozvoji chovu došlo v období mezi dvěmi světovými válkami, kdy byla vyšlechtěna plemena: český albín, plzeňský strakáč (zanikl v 80. letech), český červený. V roce 1945 vznikla plemena český luštič a český černopesíkatý. Nejmladším plemenem je moravský bílý hnědooký vyšlechtěný v polovině 80. let.

Udržování

Cílem chovu genetických rezerv je šlechtění v rámci prostoru (ekotypu), v němž se daný genetický zdroj vyvíjel a adaptoval, s ohledem na příští potřeby daného prostoru. Je nutno zajistit uchování co nejširší škály jedinců s rozličným genotypem pro potenciální využití v budoucnu. Tato skutečnost se v řadě případů střetává s komerčními zájmy a podmínkami chovatelů. Dotace poskytovaná chovatelům v rámci Národního programu by měla proto kompenzovat již zmíněné ztížené chovatelské podmínky.
Podle výsledků genetických analýz plemeníků bude postupně přistoupeno k záměrnému připařování podle individuálního připařovacího plánu, aby bylo dosaženo maximálního stupně heterozygótnosti ve sledovaných lokusech.

Projekt ochrany králíků v rámci Národního programu zajišťuje prostřednictvím oblastních a městských organizací:
Český svaz chovatelů
Tel:  284 643 437, 284 644 313
Email: CSCH@comp.cz
http://www.cschdz.cz/