Kulturní a historické důvody k uchování plemene

Je živým dokladem osidlování severní Moravy a jihovýchodního Slezska. Přibližuje nám ve své době moderní "salašnický" způsob chovu ovcí.

Ekologie a údržba krajiny

Plemeno je velmi dobře adaptováno na vápenaté půdy v horských podmínkách Karpat. Přispívá nesporně k udržení typického rázu moravsko- slezských hor a malebnosti zdejší krajiny.

Historie plemene

První záznamy o plemeni valašská ovce na území ČR se datují do 16. století, kdy došlo ke kolonizaci Karpat Valachy rumunského původu.
Ve 40.-50. letech 20. století se přistoupilo ke zušlechťování různými plemeny, přičemž se nejvíce osvědčila plemena lincoln, texel a východofríská ovce. Různé typy zušlechtěné valašky nahradily původní valašskou ovci.
Stádo valašských ovcí původního typu v počtu asi 80 ks bylo do nedávné doby chováno ve Starých Hamrech v Moravskoslezských Besky-dech. Po opakovaném útoku šelem zbylo v polovině 90. let pouze 54 ks (20 zvířat v drobnochovech a 29 ovcí se 4 berany ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm).
V roce 1999 bylo začleněno do genetických živočišných zdrojů.
V průběhu roku 2002 došlo k mírnému nárůstu stavů, tj. 118 jedinců u 9 chovatelů.

Plemenné znaky

Vyznačuje se malým tělesným rámcem, konstituční pevností, výbornou chodivostí a pastevní schopností. Vykazuje však nízké parametry užitkovosti.
Zvířata mají lehkou kostru, delší končetiny, hlavu mírně klabonosou, klínovitého tvaru.
Berani jsou rohatí, bahnice byly většinou bezrohé, ale nyní převažují rohaté. Rohy jsou většinou šroubovitého tvaru.
V letech 1942 až 1950 se živá hmotnost pohybovala u beranů 45-60 kg, u bahnic kolem 30 až 45 kg.
V současnosti dosahuje živá hmotnost bahnic 40-45 kg.
Zbarvení může být různé - základní je bílé, ale vyskytuje se i šedé, černé nebo strakaté. Zbarvení souvisí s pigmentací zvířat.
Vlna je dlouhá, smíšená (tj. s krátkou a jemnou podsadou a dlouhými hrubými pesíky), hrubá, splývavého charakteru, s velkým podílem mrtvých vlasů.

Užitkovost

Plemeno patří mezi hrubovlnné ovce a vyznačuje se trojstrannou užitkovostí (vlna, maso, mléko).
Roční produkce vlny je u beranů 2,0-3,5 kg, u bahnic 1,5-2,2 kg s délkou ročního rouna 30 až 35 cm, sortimentem vlny E-E/F.
Celková produkce mléka kolísá mezi 45-130 l za laktaci. Délka laktace se pohybuje od 100 do 250 dní.
Plodnost je poměrně nízká 100-110 %.

Struktura populace

Udržování

Cílem chovu genetických rezerv není zakonzervování (semenné dávky, embrya) bez dalšího pokroku, ale tzv. "sustainable improvement" - udržitelné zlepšování. Tj. šlechtění v rámci daného prostoru (ekotypu), v němž se daný genetický zdroj vyvíjel a adaptoval, s ohledem na příští potřeby daného prostoru.
Je nutno zajistit uchování co nejširší škály jedinců s rozličným genotypem pro potenciální využití v budoucnu. Tato skutečnost se v řadě případů střetává s komerčními zájmy a podmínkami chovatelů. Dotace poskytovaná chovatelům v rámci Národního programu by měla proto kompenzovat již zmíněné ztížené chovatelské podmínky.
Podle výsledků genetických analýz plemeníků bude postupně přistoupeno k záměrnému připařování podle individuálního připařovacího plánu, aby bylo dosaženo maximálního stupně heterozygotnosti ve sledovaných lokusech.

Projekt ochrany valašské ovce v rámci Národního programu zajišťuje Svaz chovatelů ovcí a koz v České republice, kam se můžete obrátit při bližším zájmu o chov nebo o další informace

 541 243 481
 schok@atlas.cz
http://www.schok.cz